Odhaduje se, že v rodinných domech se zahradou se ročně vyprodukuje 180 kilogramů bioodpadů na osobu. Jedná se jednak o zahradní odpad jako je tráva, zbytky květin, listí, padané ovoce, větve, jednak o rostlinný kuchyňský odpad (např. slupky od brambor). Domácím kompostováním lze tento materiál zpracovat a vyrobit z něho kvalitní kompost. Bylo by škoda, aby končil ve směsném odpadu a my museli za jeho likvidaci platit. Kompostování je stará osvědčená technologie, funguje bez zápachu a bez problémů, pokud dodržíte několik jednoduchých zásad a pravidel.

Základní pravidla kompostování

  1. Kompost umístíme tak, aby byl pohodlně dostupný za každého počasí. Měl by být v polostínu. 
  2. Zajistíme kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy (kompostér nesmí stát na betonu). 
  3. Do spodní vrstvy kompostéru dáme hutný, hrubší a vzdušný materiál (větvičky, sláma, suché rostliny aj.). Doporučená výška této spodní vrstvy je 2 až 5 cm.
  4. Materiál ke kompostování dobře promícháme: vlhký se suchým, porézní s hutným, dusíkatý (například čerstvá tráva, zvířecí trus) s uhlíkatým (např. sláma, kůra, piliny, nadrcené větve). To je obzvláště důležité u uzavřených kompostérů, kde se odpad nepřehazuje.
  5. Hrubý materiál do kompostu je dobré nadrtit či nařezat. Větve, sláma, tvrdé části zeleniny – kousky by měly mít maximálně velikost prstu na ruce.
  6. Pro rychlejší a kvalitnější kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (zvláště převažuje-li jeden materiál, například tráva). 
  7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu (kompost by neměl být promáčený, ani se drolit). 

Co patří do kompostu

Kompostovat můžete v podstatě všechny materiály, které v přírodě podléhají rozkladu. Pokud však nemáte dostatek zkušeností, doporučujeme řídit se touto tabulkou: 

ANO:

  • zbytky ovoce a zeleniny, uvadlé květiny, tráva, listí, stonky, drobnější větve, kousky dřeva, trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice), čajové sáčky, lógr od kávy, malá množství zbytků jídla, znečištěný papír (čistý papír je lepší recyklovat), popel z chemicky neošetřeného dřeva

NE:

  • oddenkové plevele (např. svlačec rolní, pýr plazivý), semenné plevele s vyzrálými semeny, části rostlin napadené chorobami či cizopasníky, zbytky masa, kosti, sáčky od vysavačů, čisticí prostředky, chemikálie (barvy, ředidla, léky atd.), plasty, porcelán, sklo

Co získáte kompostováním?

Kompostováním odpadu si můžete sami vyrobit kvalitní kompost, který obsahuje všechny cenné živiny. Ušetříte za půdní substráty a snížíte množství odpadů, které produkujete. Navíc přispějete k záchraně vzácných rašelinišť. 

Tipy pro zahradu i byt

Vyzrálý kompost se hodí ke všem pěstovaným plodinám, ovocným stromům, keřům i na trávník. Do půdy jej zapravujte mělce - stačí použít vrstvu 1 až 2 centimetry. Pro pěstování pokojových rostlin promíchejte zeminu se zralým kompostem v poměru 1:1 až 2:1. 

Problémy, na které můžete narazit

  • Zápach. Pokud kompost zapáchá, je nutné jej přeházet - provzdušnit. Zápach může vznikat také při kompostování mokrého materiálu, který neumožní přístup vzduchu, třeba čerstvé trávy. Proto ji před uložením do kompostéru smíchejte s listím či pilinami nebo nechejte zaschnout.  
  • Hlodavci. Nemilé návštěvě předejdete, když na kompost nebudete dávat vařená jídla a maso. Problémy s potkany ale mohou mít také domy s vestavěnými drtiči odpadů, které pro ně v kanalizaci vytvářejí ideální podmínky. Bioodpad proto raději ukládejte na kompost. 
  • Plevel. Na kompost rozhodně nepatří právě semenící a oddenkaté plevele (pýr, kozí noha). Ostatní však ano, pokud totiž kompost často překopáváte, vytváří se v něm vysoká teplota, která řadu plevelů zničí. 
  • Odpad se nerozkládá. Pokud dodržujete pravidla, měl by proces probíhat správně. Zralý kompost je tmavý, jemně zrnitý, nezapáchá, ale voní humusem.

Další informace:

Chcete-li poradit, můžete využít následující tzv. kompostovací poradnu.

Podrobnější informace o kompostování naleznete v tomto informačním letáku. (PDF, 772 kB)